Jak jsem to měla já 1

Rozhodla jsem se, že Vám postupně budu vyprávět svůj životní příběh. Nejen moji klienti, ale i já jsem v životě udělala pár chyb, na základě kterých jsem se posunula dál. Uzavřela jsem jednu kapitolu svého života a udělala za ní konečnou tečku. Nyní je budoucnost jen na mne a za svá rozhodnutí si nesu zodpovědnost. Pokud se něco nepovede, nemůžu se vymlouvat, že za to může někdo jiný než já.

Vdávala jsem se ve 20 letech a to jsem musela, jak se říkalo u nás. Čekala jsem svého prvního syna, kterému je letos 25 let. S manželem jsme si vzali novomanželskou půjčku. Tenkrát byly podmínky půjčky báječné a za 20 tisíc, které jsme si tenkrát půjčili, jsme si zařídili celou domácnost (myslím to základní).

Ale jak jsem zjistila, život měl se mnou jiné plány a nakonec bylo vše jinak, než jsem si myslela. V roce 1997 před Vánocemi –to jsem už měla 2 děti, druhá byla už dnes skoro 24letá dcera Anna – mě zavolal můj otec. Měl v té době rakovinu plic a potřeboval pomoc. Bydlel v domku a nemohl se smířit s tím, že by měl jít do nemocnice nebo do LDN pro dlouhodobě nemocné. Chtěl být doma, ale tam se o něho bohužel neměl kdo postarat. Jediné řešení, které otci zbývalo, bylo, že se k němu někdo nastěhuje a postará se o něho. Mám sice ještě sestru a bratra, ale sestra má dceru, která je nemocná, a aby se přestěhovala a pečovala o nemocnou dceru a ještě otce bylo nemožné. Mně bylo otce líto a nedokázala jsem říci: „Ne, já ti nepomohu a nepostarám se o tebe.“ To prostě nešlo.

Takže jsme se dohodli a v únoru 1998 jsme se nastěhovali do Nalžovských hor, kde je dneska můj domov. Mimochodem to tady teď milujeme, ale začátky nebyly jednoduché. Otec ještě za svého života zařídil přepis nemovitosti na mě. Tím pádem jsem měla kde bydlet. Jenže nemovitost měla jen jednoduché dveře a v zimě i zevnitř zamrzaly. Nikde nebylo pořádně topení, v kuchyni klasická kamna a přes chodbu ve dvou pokojích bylo zase elektrické topení, což se zase odráželo na účtech za elektřinu. Takže jsem začala tím, že jsem si půjčila u Home Credit na to, abychom mohli vyměnit vchodové dveře a vyřešili nějak problémy s topením.

1

Můj otec pak na konci dubna zemřel. Našla jsem si práci jako švadlena v místní firmě a věřila jsem, že bude zase vše v pohodě. Nabrala jsem si nějaké půjčky a úvěry, abych z baráčku na léto udělala hezké bydlení. Měla jsem Home credit kartu i úvěr na účtu (měla jsem povolený debet), a tak jsem začala předělávat jak vchodové dveřem tak i v koupelně okno. A ukázalo se, že toho bylo třeba opravit víc, aby se dalo trochu normálně bydlet. Ale ani tak se to nedalo srovnat s pohodlím v paneláku, kde jsme předtím měli vše (teplo, vodu atd.) a o nic jsme se nemuseli starat.

Chodila jsem do zaměstnání a byla ráda, že zvládám splácet dluhy. Měla jsem jich dost a musím přiznat, že „na vyskakování“ to tenkrát rozhodně nebylo. Zaplatily se vždycky všechny splátky a z toho, co zbylo, jsme tak tak vyžili. Mnohdy jsem před výplatou musela upéct i domácí chleba, protože korunky nezbyly a do výplaty byly ještě třeba dva dny. Ale doufala jsem, že se brzo něco doplatí a už to bude lepší. Ale osud to chtěl jinak.

Bylo 20. ledna 2000. Ještě pomalu se zalepenýma očima jsem šla ráno do práce. Venku sníh, místy led, ale já si toho nevšímala. Do práce jsem to měla pěšky 10 minut pomalou chůzí. To ráno jsem ale jako naschvál nešikovně spadla a měla úraz. Co se mi přesně stalo a jaké to mělo následky, to Vám povím zase v dalším díle této nové rubriky. Už dneska mohu prozradit, že to byl prostě průšvih.

Třeba se v mém příběhu také najdete. A nebo – což bych byla moc ráda – mi řeknete, jak jste to měli Vy, jak jste se dostali k dluhům a jak jste to vyřešili. Moc by mě to potěšilo, ale zároveň by mi to i pomohlo. Stále hledám možnosti, jak řešit situace, kdy člověka trápí dluhy, takže mě tato otázka zajímá. Pokud byste mi chtěli napsat Váš příběh, ráda si ho přečtu. Diskrétnost Vám mohu zaručit, o to se nemusíte bát.

 

Opatrujte se, užívejte si krásného dne a příště se těšte na pokračování.

Vaše Anna

Anna Hlůžková

Jsem člověk co se nebojí hledat řešení.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.